|
|
Mechanism of cardioprotection elicited by cold acclimation
Csomová, Martina ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Infarkt myokardu je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí a invalidity. Pojem infarkt myokardu vyjadřuje odumírání srdečních buněk, kardiomyocytů, způsobené ischémií, která je důsledkem perfuzní nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kyslíku a živinách. Nedávno bylo zjištěno, že aklimatizace chladem zmenšuje velikost infarktu po ischemicko-reperfuzním (I/R) poškození, ale mechanismus není zcela objasněn. Aklimatizace chladem vyvolává termoregulační odpověď aktivací netřesové termogeneze spojené s aktivací hnědé tukové tkáně (BAT). Adrenergní signalizace stimulovaná chladem zvyšuje expresi mitochondriálního uncoupling proteinu 1 (UCP1), klíčového faktoru pro produkci tepla. Aktivovaná BAT zvyšuje metabolický obrat, a tím pravděpodobně přispívá k ochraně srdce před infarktem myokardu. V této práci napodobuji I/R poškození zavedením protokolu hypoxicko-reoxygenační (H/R) na izolovaných dospělých kardiomyocytech. Cílem této práce bylo představit různé přístupy k hodnocení životaschopnosti izolovaných kardiomyocytů a porovnat jejich využitelnost, prozkoumat vliv různých chladových adaptací na životaschopnost kardiomyocytů během H/R protokolu pomocí multireaderu Cytation 5 a následně určit účinek inhibitorů kandidátních kardioprotektivních signálních drah. Klíčová slova: aklimatizace chladem,...
|
|
|
Úloha proteinkinázy C v kardioprotekci vyvolané mírným chladem
Lážnovská, Lucie ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá úlohu proteinkinázy C (PKC) v kardioprotekci vyvolané mírným chladem. PKC je klíčovým signálním transdukčním enzymem, který reguluje buněčný růst, diferenciaci a přežití buňky. Mírný chlad, jako potenciální terapeutická strategie, chrání tkáně před ischemickým poškozením. Studie od Yang et al. naznačuje, že hypothermie aktivuje PKC v kardiomyocytech, kde spouští kaskádu signálních drah s protektivními účinky. PKC fosforyluje a aktivuje proteiny, které jsou klíčové pro přežití a obnovu buněk po ischemii, a také inhibuje apoptózu a omezuje tvorbu reaktivních kyslíkových forem, které přispívají k poškození buněk během ischemie a reperfúzního poškození. Tato práce se zaměřuje na pochopení molekulárních mechanismů a signalizačních drah spojených s úlohou izoforem PKCε a δ v kardioprotekci vyvolané mírným chladem, což by mohlo přispět k vývoji nových terapeutických strategií pro ochranu srdce před ischemickým poškozením. Klíčová slova: proteinkináza C, PKCε, PKCδ, mírný chlad, kardioprotekce
|
|
|
Úloha batokinů v kardioprotekci vyvolané mírným chladem
Zvolská, Veronika ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Infarkt myokardu zůstává jedním z nejzávažnějších civilizačních onemocnění v celosvětovém měřítku. Cílem výzkumu je proto hledat nové strategie, jak ochránit srdce před ischemicko- reperfúzním (I/R) poškozením a jeho následky. Nové poznatky mohou být aplikovány v klinické praxi a sloužit k prevenci a léčbě srdečních onemocnění. Tato práce navazuje na studium naší laboratoře, která vyvinula model mírné chladové aklimace (5 týdnů, 8 řC) spojený s výrazným snížením velikosti infarktu po I/R myokardu potkana bez vedlejších účinků. Pro objasnění mechanismu kardioprotektivního účinku je však zapotřebí dalšího studia. Diplomová práce byla zaměřena na potenciální vliv známých batokinů, růstového faktoru fibroblastů (FGF21) a interleukinu 6 (IL-6). Dalším cílem bylo zavést na pracovišti metodu izolace dospělých kardiomyocytů potkana a postupy pro ověření viability a odolnosti buněk myokardu v zátěži hypoxií a oxidativním stresem. V práci byla potvrzena účinná kardioprotekce modelu mírného chladu. Akutní ablace BAT před ischemicko-reperfúzním protokolem neměla vliv na velikost infarktu. Metoda izolace kardiomyocytů byla úspěšně zavedena a byl potvrzen protektivní vliv akutního chladu (10 dní, 8 řC). Klíčová slova: kardioprotekce, chladová aklimace, batokiny, izolované kardiomyocyty
|
|
|
Úloha odpřahujících proteinů (UCP) v kardioprotekci
Furmánková, Tereza ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (cardiovascular disease, CVD) je celosvětově na první příčce, jako příčina úmrtí. Ročně na CVD umře necelých 18 milionů lidí a prevalence nadále vzrůstá jak u mužů, tak žen. V současné době je zřejmé, že udržení mitochondriálního membránového potenciálu může hrát významnou úlohu v patofyziologii srdce a podílí se na kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální membránový potenciál lze ovlivňovat různými způsoby, jeden z nich je stimulace odpřahujících nebo-li ,,uncoupling" proteinů. Shrnutí dosavadních poznatků v této práci poukázalo na to, že odpřahující proteiny mají vliv na redukci kyslíkatých radikálů, inhibici apoptózy, ovlivňují tvorbu ATP a aterosklerotických plátů a chrání srdce před toxicitou lipidů. K regulaci jejich genové exprese dochází několika způsoby a ovlivnění těchto cest může být jeden z dalších způsobů, jak docílit kardioprotekce. Klíčová slova: odpřahující proteiny, mitochondrie, kardioprotekce, tyroidní hormony, mastné kyseliny, tuková tkáň, reaktivní formy kyslíku, FGF21
|
|
|
Úloha PGC1 v kardioprotektivních mechanismech
Jeřábková, Adéla ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Jednou z hlavních příčin úmrtí na světě jsou kardiovaskulární choroby. Vědci se proto zabývají mechanismy, které navozují kardioprotekci. Kardioprotekce je všeobecný patofyziologický pojem, pod kterým rozumíme ochranu myocytů před poškozením ischemií a následným reperfuzním postižením, zánětem, hypertenzí a toxickými a degenerativními změnami včetně některých typů apoptózy. Jedním z méně rozšířených způsobů kardioprotekce je i chladová adaptace. Adaptivní termogeneze je důležitou součástí energetické homeostázy a obrany proti obezitě, metabolické poruše ohrožující srdce. V adaptivní termogenezi hraje velmi důležitou roli rodina PGC proteinů. Tato práce shrnuje současný stav literatury v problematice chladové adaptace, zejména pak roli PGC-1 α a jeho působení na buněčné i tkáňové úrovni. Exprese mRNA PGC-1α je silně zvyšovaná v hnědém tuku a příčně pruhovaném svalstvu myší vystavených chladu. PGC-1α rovněž zvyšuje transkripční aktivitu PPAR-γ a thyroidního hormonálního receptoru na rozpřahujícím proteinu UCP-1 (uncoupling protein). UCPs (uncoupling proteins) jsou malé proteiny lokalizované na vnitřní straně mitochondriální membrány, které usnadňují transport protonů, propouštějí je po koncentračním gradientu bez syntézy ATP a tak generují teplo.
|
|
|
Autofágie v srdci
Šprláková, Katarína ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Tomšů, Eva (oponent)
V současnosti rostou důkazy, že autofagie je zapojena do prevence různých onemocnění, k nimž se samozřejmě řadí také srdeční choroby. Tato práce je proto zaměřena na objasnění úlohy autofagie v srdci, a to především během ischemie a následné reperfuse. Autofagie je fyziologický buněčný proces, prostřednictvím kterého si buňka udržuje homeostasu tím, že odstraňuje dlouho žijící proteiny a poškozené organely. Role autofagie v srdci během ischemie/reperfuse je složitá. Převážně funguje jako ,,pro-survival" dráha, protože chrání srdce před ischemií nebo hypoxií. Avšak, když je autofagie spuštěna nadmíru, což se děje například během reperfuse, může vést až k buněčné smrti. Autofagie v srdci je aktivována v reakci na různé stimuly, jakými jsou pokles ATP a následná aktivace AMPK, protein Bnip3, reaktivní formy kyslíku a dusíku, otevírání mitochondriálních permeabilních tranzitních pórů, stres endoplasmatického retikula nebo reakce nesbaleného proteinu.
|
|
|
Ischemická tolerance srdcí hypertenzních potkanů
Jelínek, Jan ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky vlivu ischemicko-reperfuzního poškození na myokard hypertenzních jedinců. První část je zaměřena na popis ischemie, reperfuze a změn metabolizmu myokardu při těchto dějích. Mezi tyto změny patří například nekróza či apoptóza buněk myokardu. Druhá část popisuje zatím známé kardioprotektivní fenomény. Porovnává jejich účinky a detailněji popisuje signalizaci preconditioningu, druhého okna preconditioningu a postconditioningu. Třetí část je zaměřena na popis rizikových faktorů souvisejících s ICHS a hypertenzí. Dále také na dělení hypertenze, způsoby klinické a experimentální léčby hypertenze, popis vybraných laboratorních kmenů hypertenzních potkanů. V poslední části bakalářské práce popisuji vliv hypertenze na I-R poškození v laboratorních studiích. Ve většině studií byl použit kmen spontánně hypertenzních potkanů. Jako normotenzní kontrola byl nejčastěji používán kmen Wistar-Kyoto. Pro některé další experimenty byl použit transgenní kmen potkanů TGR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dynamika mitochondrií v srdečním svalu.
Weissová, Romana ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Srdce je životně důležitý orgán, který pro svou energeticky náročnou činnost vyžaduje dostatečné množství aktivních mitochondrií. Udržování funkční populace těchto organel je zajišťováno mitochondriálním obratem, kam řadíme mitofágii odstraňující poškozené mitochondrie a biogenezi mitochondrií zabezpečující vznik nových organel. Také dynamické procesy fúze a dělení mitochondrií mohou přispívat k udržování funkční mitochondriální populace. Ačkoli srdeční buňky obsahují základní proteiny potřebné pro tyto děje, fúze a dělení mitochondrií nebyly dosud v kardiomyocytech jasně prokázány. Významu však nabývají tyto procesy během patologických podmínek, kdy dochází ke změnám v množství proteinů uplatňujících se v mitochondriální dynamice, a tím ke změnám fenotypu mitochondrií a následnému poškození buněk. Pochopení úlohy dynamiky mitochondrií v srdečním svalu by mohlo přispět k vývoji nových přístupů při terapii kardiovaskulárních onemocnění.
|
|
|
Role of protein kinase C isoforms in cardioprotective mechanism of chronic hypoxia
Hlaváčková, Markéta ; Novák, František (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, především akutní infarkt myokardu, jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že dlouhodobá adaptace na chronickou intermitentní hypobarickou hypoxii (IHH) snižuje rozsah ischemicko-reperfúzního poškození. Zdá se, že proteinkinasa C (PKC) se uplatňuje v mechanismu kardioprotektivního účinku IHH, neboť obecný inhibitor PKC zcela zablokoval kardioprotekci vyvolanou adaptací na IHH. Nicméně zapojení jednotlivých isoforem PKC v tomto kardioprotektivním fenoménu zůstává nejasné. Cílem této práce bylo studovat úlohu isoforem PKCδ a PKCε, které jsou nejvíce zastoupenými isoformami PKC v myokardu potkana, v mechanismu kardioprotektivního působení IHH. Ukázali jsme, že adaptace na IHH zvyšuje v myokardu levé komory potkana celkové množství proteinu PKCδ společně s množstvím její fosforylované/aktivní formy a současně zvyšuje přítomnost této isoformy PKC na sarkolemální membráně a v mitochondriích. Redistribuce PKCδ na sarkolemální membránu a do mitochondrií stejně jako snížení velikosti infarktového ložiska v srdcích adaptovaných na IHH byly potlačeny podáním inhibitoru PKCδ delta, rottlerinu. Adaptace na IHH naopak snížila množství celkového proteinu PKCε a neovlivnila buněčnou distribuci a fosforylaci této isoformy PKC. Podání inhibitoru PKCε, KP-1633,...
|
|
|
Úloha proteinkinasy C a jejích cílových proteinů v mechanismu kardioprotekce
Holzerová, Kristýna ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Alán, Lukáš (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Mortalita kardiovaskulárních onemocnění je stále vysoká a pravděpodobně bude mít v budoucnu tendenci se spíše zvyšovat. Přestože byla popsána řada způsobů, jak odolnost myokardu vůči ischemicko-reperfúznímu poškození zvýšit, minimum z nich bylo přeneseno do klinické praxe. Kardioprotektivní působení chronické hypoxie bylo popsáno již v 60. letech minulého století. Jeho detailní mechanismus nebyl doposud objasněn, ale byla identifikována řada komponent, které se zde uplatňují. Jednou z nich je proteinkinasa C (PKC). Úloha PKC byla podrobně popsána v mechanismu ischemického preconditioningu, její zapojení v mechanismu kardioprotekce vyvolané hypoxií však zůstává nejasné. Jedním z důvodů je množství isoforem PKC, které mají mnohdy protichůdné účinky, a také různorodost používaných hypoxických modelů. V souvislosti s kardioprotekcí jsou nejčastěji zmiňovány isoformy PKCδ a PKCε. Cílem mé práce bylo analyzovat změny těchto isoforem PKC na dvou různých kardioprotektivních modelech hypoxie - intermitentní hypobarické (IHH) a kontinuální normobarické hypoxii (CNH). Zároveň jsme po adaptaci na IHH sledovali cílové proteiny PKCδ a PKCε, které by mohly být do mechanismu kardioprotekce zapojeny. Jednalo se o proteiny spojené s apoptosou a autofagií, s dynamikou mitochondrií, odstraňováním toxických aldehydů,...
|
host ::
RSS.